FOUlLLÉE, ALFRED (1838-1912), profesor filosofie v Bordeaux, byl původně platonik; napsal knihu o Platónově filosofii, ale pak vybudoval svůj vlastní systém. Měl nápad spojit svět idejí a svět smyslový onačeji, než jak se to podařilo Platónovi, i stanovil tzv. ideje-síly. Idea-síla je stav vědomí vůbec, tedy představa, cit, myšlenka, jakož i vjem; a všechny tyto stavy vědomí mají společnou tendenci uskutečňovat svůj obsah. Myšlenka ideálu je současně chtěním ideálu, rozum není pouze soudce, nýbrž účastník sporu. Idea tedy není něco protivného síle přírodní: naopak tytéž síly, jež působí v neživé přírodě, objevují se v duševnu. A nahlíženo z konce opačného, u atomů, z nichž se skládá tento svět, musíme také předpokládat utajenou příčinu něčeho, z čeho vývojem vzejde naše vědomí. Takto chtěl Fouillée překlenout rozdíl mezi hmotným a duševním a mezi příčinností přírodních dějství a účelností lidského jednání. Bohužel Fouillée je pozitivista, a proto se neodvažuje povolit své „filosofii smíru", jakž své učení nazývá, uzdu. Napsal Evolucionism idejí-sil (L 'évolutionisme des idées-forces ), Psychologii idejí-sil (La p. des idées-forces) a m. j.


[BACK]